Beskydy Hory Hrad Hradiště Klášter Kostel Sázava Vyhlídka Zámek Řeka
Opouštíme přetopený autobus v sedle Pindula mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Frenštátem pod Radhoštěm na místě oblíbeném jako výchozí bod lyžařských výprav.
Ať děláme, co děláme, žádnou tu tentokrát nevidíme. Není divu, po sněhu tady uprostřed zimy není ani památka. Liduprázdno, jen na silnici se to hemží plechovými miláčky.
Nic naplat, jediná barva, která odtud vede je modrá. Jedním směrem na Radhošť, druhým na Velký Javorník, kde je mimo jiné prvotřídní rozhledna. Jaký bude náš rozhled z Radhoště, až vystoupíme do nadmořské výšky 1129 metrů, není zatím úplně jasné. V údolí skoro svítilo slunce, v sedle už po něm není ani památky.
Šlapeme po modré vzhůru k prvnímu kopečku, který se honosí názvem Kaní. Výšlap však komplikuje čerstvě vykácená mýtina i s označenou trasou. Navigace ovšem ukazuje rovně a zanedlouho jsme na prvním kopečku. Poněvadž na cestách sbíráme cache v rámci mezinárodní hry geocaching, neopomene taky jednu zde. Je ve výšce více než 10 metrů na statném stromě, takže pořádná rozcvička na začátek.
CHKO Beskydy
Hodnota naší největší Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy spočívá hlavně v jedinečné a významné fauně a floře. Vyhlášena byla před více než 40 lety kvůli pralesovitým porostům, podzemním i povrchovým pseudokrasovým jevům, ale i vzácně chráněným rostlinám a živočichům.
Je známou skutečností, že se zde pravidelně objevuje rys či medvěd, ale i vlk nebo kočka divoká. CHKO má nejen z tohoto důvodu na svém území i několik desítek menších chráněných území. Nejpřísněji chráněných národních přírodních rezervací zde napočítáte sedm.
Cesta mezitím ubíhá pohodovým stoupáním až k rozcestníku Černá hora, kde už není příliš vidět. Na les sedla mlha a rozhled se smrsknul tak na 20 metrů. S přibývající výškou se však na zemi začala objevovat bílá peřina s odhalenými ostrovy listí a klestí. Míjíme Velkou Polanu a zastavujeme se na hrnek teplého čaje, prozatím jen z vlastních zásob. Potkáváme rovněž první turisty.
Hora Radhošť
Sedmá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd Radhošť je velmi oblíbená u návštěvníků všech věkových kategorií. Možná i kvůli pověsti, která praví, že zde měl sídlo slovanský bůh Radegast, jenž má opodál svou sochu. Předkové k němu měli úctu a nosili mu dary, pak údajně Radegasta svrhli Cyril s Metodějem, kteří na místě jeho sídla postavili kříž. Bůh Radegast následně zmizel v podzemním chrámu.
Věrozvěstové jsou na Radhošti dodnes. Jejich sousoší dominuje vrcholu spolu s kaplí taktéž po nich pojmenovanou. V kapli z konce 19. století je bronzová deska připomínající návštěvu T. G. Masaryka.
Na vrchol jsme sice trefili, našli jsme i sousoší a kapli, ovšem výhled nestojí za nic. Počasí si na horách rádo hraje a je to vidět i v Beskydech. Než se otočíme z jedné strany na druhou, objeví se před námi úžasná krajina a ve vteřině je místo ní jen neprostupná mlha. V takových případech potěší, když se můžete někam schovat a dát si něco dobrého. Horský hotel s restaurací přijde vhod stejně jako polévka a něco na žízeň.
Poněvadž nás čeká ještě dlouhá cesta, zbytečně se nezdržujeme a vyrážíme po hřebenu směrem na Pustevny. Počasí se umoudřilo, a tak zprava hledíme na beskydské kopce v čele s Javorníky, zleva na údolí s urbanizovanou krajinou. Vedle cesty je národní přírodní památka Radhošť s mnoha chráněnými druhy rostlin.
Bůh Radegast
Hřeben se zledovatělými zbytky sněhu je malá útěcha za špatnou zimu, i tak má prostředí své kouzlo a krásu. Lidé pendlující po magistrále se občas jen taktak udrží na nohou, děti si radost zkazit nenechají a jezdí na tom, co je zrovna po ruce. Cestu po hřebeni zpestřuje naučná stezka jak jinak než Radegast. Dozvíte se vše o okolí, přírodě, historii i lidech, kteří zdejší krajinu dotvářeli.
Zanedlouho potkáváme konečně samotného boha Radegasta, alespoň tak, jak ho ztvárnil nejprve Albín Polášek a repliku, jež nahradila originál, Jan Sobek a Miroslav Zubíček. Její téměř hrůzostrašný pohled jakoby připomínal, kdo je tady pánem. Radegasta proto slušně pozdravíme a mizíme, než se naštve. Na Pustevny, jakési centrum zdejší oblasti, dorazíme za moment.
Místo, jež tak trochu připomíná ruch velkoměsta, mělo jednu hlubokou ránu. Tím byla vyhořelá chata Libušín, která byla nedávno obnovena.
Beskydské Pustevny
Pustevny a jejich okolí jsou prošpikovány jeskyněmi. Nedaleká Kněhyňská jeskyně má nejhlubší místo čítající 58 metrů. Odborníci zde pozorují i několikapatrové systémy, vysoké puklinové dómy i mnoho druhů chráněných netopýrů, kteří zde mají ideální podmínky. Podle některých zdrojů je možné, že se v 18. století dalo podzemím projít z Pusteven až na Radhošť. Povídání o beskydských jeskyních by však zabralo minimálně další dva články.
Naše putování na Pustevnách neukončíme, ale seběhneme po modré značce do Ráztoky. Méně trénovaní jedinci jedou lanovkou, přijdou však o část divočiny i pravý horský trénink. Komu by náhodou fyzická aktivita i po necelých 13 kilometrech nestačila, může se v sezóně vydovádět v lanovém centru v Ráztoce.
Kdy vyrazit na výlet?
Vyrazit můžete kdykoliv, prohlídky kostelů najdete zde. Výlet je velmi variabilní a lze ho přizpůsobit potřebám kohokoliv. Napočítali jsme asi 15 kilometrů. Další památky ve městě najdete kupříkladu zde.
Jak se tam dostat?
Do zastávky Trojanovice, Na Pinduli jede několik autobusů, třeba z Ostravy linka 980 a 985.
Jak dlouho výlet trvá?
Se vším všudy je to spíše celodenní výlet.
Jak je to s občerstvením na výletě?
Občerstvení je na Radhošti a na Pustevnách, ale doporučujeme jídlo a pití s sebou. Člověk nikdy neví, hlavně na horách.