Čtyři staletí vévodili jižním Čechám Rožmberkové, panský rod pětilisté růže z rozrodu Vítkovců. Stihli vystavět či obnovit více než desítku hradů nebo klášterů, byli jedním z nejmocnějších rodů u nás, kteří měli vliv na chod našich dějin. I dnes se s nimi setkáme na téměř každém kroku na jihu Čech.
Legenda praví, že Vítek z Prčice v roce 1194 rozdělil panství mezi svých pět synů. Všech pět rodů pak používalo ve svých erbech znak pětilisté růže, každý rod jinak barevně. Páni z Hradce používali zlatou růži v modrém poli, páni z Krumlova zelenou růži na stříbrném poli, páni z Landštejna stříbrnou růži v červeném poli, páni z Ústí a Stráže modrou růži ve zlatém poli a konečně páni z Rožmberka s červenou růži ve stříbrném poli.
Na počátku stál syn Vítka z Prčice Vítek III z Prčice a Plankenberka, který rod založil na konci 12. století. První, kdo ale užíval predikát z Rožmberka, byl ale jeho syn Vok I, který také založil stejnojmenný hrad. Zakladatel rodu žil převážně na území Rakouska, kde měl svá panství. Přítrž tomu učinil až rok 1231, kdy většina pozemků a majetků připadla církvi. V té době ale Vítek III upevňoval své postavení v Čechách.
Syn Vítka III Vok I, který si za své sídlo zvolil hrad Rožmberk, získal od roku 1255 důležité postavení na královském dvoře. Byl jmenován jako nejvyšší maršálek českého království a tím začal ovlivňovat politiku země. Ve stejném roce se s králem účastnil také křížové výpravy do Pruska. Vok I se do historie zapsal také dalším svým krokem, a sice založením cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě. Mniši tam žijí dodnes.
Medvědi v Českém Krumlově
Panský rod byl v českých dějinách jedním z nejmocnějších, jeho příslušníci kolonizovali kraj a zaujali mimořádné politické postavení tehdejší doby. Zastávali také významné úřady jako nejvyšší komorní, hejtmani, nejvyšší purkrabí nebo místo biskupa či velkopřevora.
Na hradě Rožmberk ale moc dlouho nevydrželi a již na přelomu 14. století za Jindřicha I se hlavním sídlem rodu stal Český Krumlov. Tehdejší hrad zdědili po svých příbuzných pánů z Krumlova, kteří v roce 1302 vymřeli. Hrad zrekonstruovali a přestavěli na sídlo hodné jejich rodu, které je bude náležitě reprezentovat. Dnes je hrad a zámek Český Krumlov druhým největším v České republice.
Na atraktivnosti hradu přispívá také chov medvědů, které návštěvníci uvidí pod kamenným mostem, jenž je vstupem na dolní zámecké nádvoří. Podle dochovaných informací se tam chovají od 16. století. Rožmberkové tím chtěli dokládat svoji příbuznost s italským rodem Orsini.
Vilém přestavěl Krumlov
Při výčtu rožmberských osobností nelze zapomenout na údajně nejvýraznější postavu – Oldřicha II, který už jako patnáctiletý převzal rodový majetek. Byl vychovávaný v souladu s husitskými myšlenkami, ale v roce 1420, kdy husitské války již vypukly naplno, se rozhodl pro druhou stranu a vstoupil do tábora Zikmunda Lucemburského. V témže roce ale kvůli vojenským neúspěchům uzavřel s husity mír. Oldřich II obratně využíval nepokojů v českých zemích a hromadil majetek, kde se dalo. Do dějin vstoupil také jako padělatel, kterému nebylo za těžko, falšovat i královské listiny.
Předposledním vladařem Rožmberků byl Vilém. Zmínka o něm je důležitá mimo jiné proto, že měl rád umění, architekturu a hudbu. Nechal přestavět hrad Český Krumlov i Třeboň a pustil se také do novostaveb. Dokázal se zviditelnit i jinak, když si nechal říkat titulem vysoce urozený. Dostal se do nejvyšších pater českého království, byl ale také kandidátem na polský trůn, o který ovšem nikdy neusiloval. Jeho úspěchy na poli politickém či vojenském protínal smutný život soukromý. Tři ze čtyř manželek zemřely mladé a žádná mu nedala dědice. Rodový majetek proto odkázal svému bratrovi Petru Vokovi.
Zaviš z Falkenštejna
Dvanáctý a poslední vladař rodu převzal panství v roce 1592 značně zadlužené. Vztah s bratrem se vyhrotil hlavně poté, co Petr Vok přestoupil z katolické církve k luteránům, jejich vztah ochladl natolik, že spolu několik let nekomunikovali. Aby toho neměl málo, musel se poslední vladař rodu starat také o psychicky nemocnou manželku, která mu neporodila žádného následovníka. Během prvních devíti let vlády musel rovněž prodat polovinu majetku, včetně Českého Krumlova. Koupil jej v roce 1602 císař Rudolf II. Politicky ne příliš aktivní Petr Vok se přestěhoval zpět na zámek Bechyně, kterou v minulosti nechal renesančně přestavět. Panství měl převzít jeho synovec Jan Zrinský, který ale o několik měsíců později umírá.
Většina členů Rožmberského rodu, ale i členové dalších větví z rozrodu Vítkovců je pohřbena v klášteře ve Vyšším Brodě. Ten se snaží rekonstruovat cisterciáčtí mniši, kteří v něm žijí. Mimo jiné je tam pohřben také Záviš z Falkenštejna, který pocházel z rodu pánů z Krumlova. Krátce před svou smrtí Záviš obdaroval klášter vzácným ostatkovým křížem.