Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Přes tisíc hodin trvalo uzavření okresů kvůli pandemii koronaviru na jaře tohoto roku. Lidé téměř nemohli cestovat, na hranicích okresů je zastavovali policisté a vraceli zpátky. Situaci, kterou obyvatelé nezažili a doufejme už nezažijí, většina těžce nesla. Dovedete si představit, že bychom v podobných podmínkách žili neustále? Mnoho živočichů se však potýká s podobným problémem, kterému říkáme fragmentace.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Tarpenkarsee
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka podplamatá
Užovka podplamatá
Velkou biodiverzitou se může pochlubit NP Podyjí, ve kterém lze nalézt nejen mnoho vzácných rostlin, hmyzu, ptáků, ale také plazů a obojživelníků. Na jejich bližší poznání je nejlepší se vypravit s odborníky. Exkurzi pořádanou Českým svazem ochránců přírody vedli zoologové – herpetologové, Matěj a Zuzana Dolinayovi z Living Zoology.

Uzavření okresů v lockdownu aneb fragmentace biotopů v praxi

Přes tisíc hodin trvalo uzavření okresů kvůli pandemii koronaviru na jaře tohoto roku. Lidé téměř nemohli cestovat, na hranicích okresů je zastavovali policisté a vraceli zpátky. Situaci, kterou obyvatelé nezažili a doufejme už nezažijí, většina těžce nesla. Dovedete si představit, že bychom v podobných podmínkách žili neustále? Mnoho živočichů se však potýká s podobným problémem, kterému říkáme fragmentace.
Tisíce policistů, vojáků i celníků střežili 42 dní dodržování vládní opatření proti šíření covid-19. Na vybraných místech zastavovali řidiče, kontrolovali jejich povolení k přejezdu okresních hranic a v mnoha případech jim přejezd nepovolili. Lidé se tak museli otočit a do cíle své cesty většinou ani nedojeli. Někteří odjížděli s pocity naštvanosti a zloby, jiní s pochopením dané situace.
 
Hlubší zamyšlení nad fragmentací okresů mě dovedlo ke známému fenoménu, který patří mezi příčiny ohrožení globální biodiverzity – fragmentaci biotopů. Slovo fragmentace pochází z latinského fragmentum, které znamená zlomek nebo část, která již nemá vlastnosti původního celku. Anděl a kol. (2005) uvádí, že nejzávažnější příčinou fragmentace krajiny jsou dopravní komunikace. Mezi země s hustou sítí patří například Německo nebo Holandsko. Česká republika má hustou síť silnic nižších tříd a postupně se rozšiřující dálniční síť. Právě dálnice jsou největším problémem, protože pro živočichy jsou téměř neprůchodné.
 
Další významnou bariérou pro migraci jsou železniční tratě. Svými technickými parametry jsou většinou užší a prostupnost pro živočichy je o něco lepší než u silnic. Horší je to v případě, že dráha je osazena protihlukovou stěnou, která tvoří nepropustnou bariéru. V budoucnu se však počítá s výstavbou vysokorychlostních tratí, jež mohou mít na migraci velmi neblahé účinky.
 
Větším problémem jsou různé typy oplocení (vinice, pastviny, louky, různé areály), na které živočihové mohou narazit v naší krajině. Není to jen drátěné oplocení, ale také lesní oplocenky, dřevěné ploty a elektrické ohradníky. Některé typy jsou pro zvířata průchozí, buď je dokáží přeskočit, podlézt nebo najít narušené místo. V mnoha případech se jim to však nepodaří, jindy zase překonají oplocení, ale zůstanou uvízlá uvnitř, jelikož nenajdou cestu zpět. Těchto nástrah ovšem není tolik, ale koncentrují se do oblastí, kde žijí například velké šelmy. Typicky se jedná o pastviny v podhůří.
 
Mezi vážné ohrožení průchodnosti krajiny řadí Anděl a kol. (2010) lidské osídlení a stavby. Jde především o nové prvky, jako jsou průmyslová a obchodní centra a satelitní výstavba mimo intravilány obcí. Problém ještě zhoršuje zástavba kolem řek, kdy vzniká liniová bariéra nebo rozptýlené domy s ploty a zemědělskými objekty. Autoři zdůrazňují, že jakmile takové stavby vzniknou, těžko je někdo odstraní. Navíc je velmi těžké je zprůchodnit. Podobné stavby v posledních letech vznikají kolem velkých měst a s oblibou se jim říká paneláky naležato. Doplňují je všudypřítomné haly, které se mnohdy staví na kvalitní půdě místo v brownfieldech. Když některý z větších živočichů narazí na tyto stavby, většinou mu nezbude než se vydat jinam, nebo se město pokusit obejít. S kombinací dalších prvků, jako je dálnice nebo železnice, to ovšem může být neřešitelná situace.

 

Také uzavření okresů bylo jistou formou fragmentace „biotopu“ druhu Homo sapies, i když fyzicky se tak vlastně nestalo a při troše odvahy nebyl problém uzavřené hranice překonat. Možná k tomu bylo zapotřebí mnohem méně odvahy, než potřebují jiní savci k překonání silnice první třídy, kde se to hemží vozidly. Překonáním bariery jsme rovněž neriskovali svůj život či zdraví, maximálně tučnou pokutu.
 
A nyní si představme, že fragmentace okresů se stane běžnou součástí našich životů, podobně jako komplikuje život jiným živočichům. Vlastně jsme to v minulosti již zažívali, když probíhaly kontroly na hranicích a dostat se přes železnou oponu bylo stejně nemožné, jako dostat se přes šestiproudou dálnici. Nebudeme se moct dostat ke svým blízkým, do své oblíbené restaurace, obchodu nebo si zajet na výlet, na hory nebo koupaliště. Bizardní, že ano? Nezažívají však právě toto organismy, jenž potřebují migrovat, aby přežily, rozmnožily se a obstaraly si potravu? Kromě nebezpečí číhající z přirozených interakcí, predátorů, parazitů či konkurenčních vztahů se musejí vypořádat s lidskými nástrahami. Že jich není málo, jsme si ukázali výše.
 
Ale co s tím? Lze nějak bránit fragmentaci biotopů? Je možné využít již nyní platných ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny nebo stavebního zákona, které však nenabízejí mnoho nástrojů a jejich využití tak nemusí být zrovna účinné. Využívat prvky ÚSES či fragmentaci zařadit do procesu EIA. Významným krokem v boji proti fragmentaci je informovanost. A to nejen lidí pracujících v ochraně přírodě, ale také laiků, běžných občanů, kteří mnohdy vůbec netuší, že takový problém existuje.
 
Anděl a kol. (2010) ovšem navrhují další řešení. Vytvoření soustavy území, která umožní nejen velkým savcům pohyb krajinou. Tuto soustavu ve své metodice rozdělili do tří kategorií. Nejvyšší prioritu má první kategorie Migračně významná území, která mají umožnit migraci a výskyt populace savců na národní a středoevropské úrovni. Na nižší úroveň jsou pak zařazeny Dálkové migrační koridory, jejichž úkol je propojení populací na národní a středoevropské úrovni. Jako poslední autoři navrhují Migrační trasy, které budou plnit funkci na lokální úrovni a do detailu.
 
Autoři zároveň nabízejí využití již známých nástrojů ochrany přírody, jako již zmíněný ÚSES, přírodní parky, maloplošná a velkoplošná chráněná území, soustavu Natura 2000 nebo také lesy, jež jsou významným krajinným prvkem.
 
Zkusme se nyní zamyslet, jak pomoci volně žijícím živočichům, aby mohli stejně jako my bez obav a bez stresu volně migrovat krajinou. Bez z nich to na planetě nepůjde.


Zdroje
Anděl, Petr. 2005. Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005.
Anděl P., Mináriková T. a Andreas M. (eds.) 2010: Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce. Evernia, Liberec, 137 s.
Prachařová, Eva. 2021. Omezení volného pohybu osob mezi okresy. Policie ČR. [Online] 2021. https://www.policie.cz/clanek/aktualizace-omezeni-volneho-pohybu-osob-mezi-okresy.aspx.

 
14.07.2021 14:11:14
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one