Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Skokani
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Biodiverzita v plamenech: Fragmentace a degradace stanovišť

Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.
Až kolem roku 1850 dosáhla světová populace jedné miliardy, v roce 1930 dvě miliardy. Díky pokrokům jak v zemědělství, tak v průmyslu a také v medicíně se v následujících desítkách let populace výrazně rozrostla. Dnes čítá asi 7,7 miliardy. Během necelých 200 let tak stoupl počet lidí o 6,5 miliardy.
 
Fragmentace biotopů znamená rozdělení či roztříštění území, které do té doby tvořilo celek. Jako příklad jsou často uváděny tropické deštné pralesy, jež jsou fragmentovány silnicemi a holosečným kácením. Podobně však lze rozdělit třeba louku, vodní plochu nebo stepní a travní společenstva. A nemusí to být zrovna silnicí, stačí stavba plotu, intenzivně využívané pole, železnice či lyžařský areál. Pro mnohé organismy může být rozdělení jejich stanovišť fatální, protože se přes překážku nedokáží dostat - kupříkladu bezobratlí. Fragmentací jsou však nejvíce ohroženy druhy, které mají rozsáhlé teritorium nebo jsou málo pohyblivé.
 
Málo známý následek fragmentace spočívá v užším kontaktu mezi volně žijícími živočichy a domácími zvířaty a rostlinami. Problém je v tom, že se mezi oběma skupinami mohou mnohem snáze šířit nemoci. Volně žijící zvířata navíc mohou mít na některé nemoci nižší imunitu. Naopak nemoci od divokých zvířat se mohou přenášet i na člověka.
 
Fragmentované stanoviště mají nejen menší rozlohu, a tudíž méně životního prostoru pro organismy, ale trpí i okrajovým efektem. Přechody mezi jednotlivými biotopy označujeme jako ekotony, ty mají charakteristickou podobu. Je v nich sice vyšší biodiverzita, protože se tam kumulují druhy z okolích biotopů, které jsou však zároveň vystaveny vyššímu predačnímu tlaku.
 
Dochází tam ke změně podmínek i zdrojů, jako výkyvy v teplotě, světelnosti, živinách i dostupnosti vody. Čím více je krajina fragmentová, tím více vzniká těchto ekotonů a ubývá stabilních vnitřních ploch jednotlivých biotopů. Ekotony mohou být také náchylnější k disturbancím, invazi nepůvodních druhů a škůdců.
 
Ruku v ruce s fragmentací jde také degradace stanovišť. Dá se říci, že je to vlastně přeměna biotopů. Přeměna v negativním smyslu, která nemusí být až natolik nápadná. Může trvat delší dobu, ale její následky by mohly být stejně závažné jako fragmentace. Jako příklad lze uvést postupný úbytek bylinného patra v lesích, eutrofizace, zavážení různých druhů biotopů nebo ničení mořského dna vlečnými sítěmi. Uvádí se, že v Evropě došlo za posledních 20 let k největším změnám u mokřadních stanovišť, suchých trávníků, vřesovišť, stepí nebo tundry. 
 
Zařadit bychom do této kategorie mohli také znečištění. A to jak to naprosto evidentní, jako zavážení lokalit odpadem, černé skládky apod., ale rovněž ohrožení způsobené plynnými (emise z dopravy i průmyslu) a tekutými látkami. Někteří autoři mezi to počítají také pesticidy, hnojení a jiné ochranné prostředky. Málo viditelné formy znečištění patří mezi ty, které přírodu nejvíce ohrožují včetně lidského zdraví.

KOLÁŘ, Filip a kol., 2012. Ochrana přírody z pohledu biologa. Praha: Dokořán.
PRIMACK, Richard a kol., 2011. Úvod do biologie ochrany přírody. Praha: Portál.
 
 
26.09.2020 20:33:57
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one