Ostrov Kréta leží ve Středozemním moři, a kdybyste se chtěli vydat na cestu z východu na západ, připravte své nohy na pochod dlouhý 250 km. Kréta je převážně hornatý ostrov se skálami, mezi kterými vedou cesty, a lehce se v nich ztratíte. Své řidičské umění připravte na trochu jiné zvyky. Značek je na Krétě málo, ale přednost si můžete vydobýt troubením, které je u místních velice oblíbené. Troubí se pořád, třeba jen na pozdrav. Řidiči za jízdy telefonují, připoutaní nejezdí a světla (jakákoliv) se moc nepoužívají. Přilba na motorku je povinná, nosí ji ale akorát turisté.

Při procházce menšími nebo i většími městy zjistíte, že každá pátá budova je buď rozestavěná, nebo opuštěná. Rozestavěné domy mají svůj smysl, Kréťané v jednom poschodí bydlí, druhé je rozestavěné. Budova tak není zkolaudována a nemusejí za ni platit daně. Ty opuštěné jsou většinou bývalé restaurace a obchody, které mohly zkrachovat v roce 2010 při řecké krizi. Ve dne jsou krétské ulice prázdné, maximálně tam potkáte nějakého turistu. Místní totiž opouštějí domovy až odpoledne, kdy pracují, nakupují a večer se jimi plní oblíbené bary. Pijí většinou kávu, vodu a pivo.

Jednou z nejúchvatnějších věcí, které si turista na Krétě všimne, je bezpečnost. Nějakého přepadení nebo okradení se tady od místních nedočkáte. Auta mají po zaparkování otevřená okna, motocykly klíčky v zapalování. Do baru, který je přes den zavřený a je zčásti venku, by stačilo pouze přelézt barový pult a vzít si alkohol. Nikdo to ale neudělá! Turista se nemusí bát ani o své věci, jedině, že by o ně přišel rukou jiného cestovatele.

Místní občané, ač neumí anglicky, (a ti co umí, nejde jim tolik rozumět) jsou usměvaví, dobře naladěni a pohodoví. Svá auta zastaví klidně uprostřed cesty a vyprávějí si nejnovější zážitky a drby z ulice. Abych místní nepřechválil, přidám ještě negativní zážitek. Na Krétě je vše, kromě čisté vody, o čtvrtinu až polovinu dražší, takže na cestu se vyplatí dostatek peněz.