Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Přes tisíc hodin trvalo uzavření okresů kvůli pandemii koronaviru na jaře tohoto roku. Lidé téměř nemohli cestovat, na hranicích okresů je zastavovali policisté a vraceli zpátky. Situaci, kterou obyvatelé nezažili a doufejme už nezažijí, většina těžce nesla. Dovedete si představit, že bychom v podobných podmínkách žili neustále? Mnoho živočichů se však potýká s podobným problémem, kterému říkáme fragmentace.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Tarpenkarsee
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka podplamatá
Užovka podplamatá
Velkou biodiverzitou se může pochlubit NP Podyjí, ve kterém lze nalézt nejen mnoho vzácných rostlin, hmyzu, ptáků, ale také plazů a obojživelníků. Na jejich bližší poznání je nejlepší se vypravit s odborníky. Exkurzi pořádanou Českým svazem ochránců přírody vedli zoologové – herpetologové, Matěj a Zuzana Dolinayovi z Living Zoology.

Vodní perly uprostřed mohutných hor aneb výlety k proslulým alpským jezerům

Alpské jezero
Alpské jezero
Rakouské Alpy jsou kromě jiného proslulé svými horskými jezery, nad kterými se tyčí mohutné kopce. K mnoha se lze dopravit autem nebo lanovkou, někde je třeba vyrazit pěšky. Nahlédněme ke třem jezerům a jejich okolí na pomezí Salcburska, Horního Rakouska a Štýrska.
Stihnout všechna tři jezera ještě s výletem není možné za jeden den. Nejlépe je si výlety rozdělit do dvou tří dnů. Jsou od sebe poměrně vzdálené, nacházejí se ve spolkové zemi Salcbursko a na jejím okraji.

Jako první zamíříme pohodlně autem k jezeru Vorderer Gosausee nedaleko Gosau. Parkoviště je jako na většině míst zdarma a je rozdělené do několika částí, takže se zaparkováním nejsou příliš velké problémy. Jezero se nachází přímo u parkoviště a stanoviště lanovky, kde jsou také suvenýry a občerstvení. Velkou devizou Vorderer Gosausee je, že se dá celé obejít, a to pohodlně také s kočárkem. Na délku má asi dva kilometry a šířka je zhruba půl kilometru.

Cestou narazíte na ferratu a vodopády. Na mnoha místech se lidé také koupou. Jezero je v nadmořské výšce 933 metry, ale v srpnu se v něm dalo docela pohodlně ochladit a nezmrznout. Výlet může pokračovat dále po turistické značce ke dvěma dalším jezerům.

Poněvadž nám přálo počasí a výhledy byly excelentní, rozhodli jsme se pokračovat na Kleiner Donnerkogel a dál na Großer Donnerkogel. Na kopec jsme se vyvezli za 11 eur (asi 290 Kč) lanovkou. Již od horní stanice je malebný výhled na alpské kopce v pozadí s Hoher Dachsteinem. Procházku po mezivrcholu doplňuje pasoucí se stádo krav, které podle zdejších lidí přímo vyžaduje přítomnost turistů – ochotně se nechají fotografovat. Všudypřítomné cedule upozorňují, jak se v jejich přítomnosti chovat.

Na vrcholu lze pokračovat mnoha směry. Nás při výstupu na Großer Donnerkogel potrápil terén. Cesta byla stále ve stínu a kameny tudíž byly zrádně mokré, v polovině jsme se proto rozhodli vrátit, abychom neriskovali zranění na zpáteční cestě. Dolů k jezeru jsme se vypravili po žluté značce vedoucí lesem s krásnými výhledy na jezero.

Jezero a vodopády

K návštěvě zve také jezero Riesachsee nedaleko Schladmingu. Příjezd k němu je zpoplatněn 9 eury (asi 230 Kč), ale stojí to za to. Cesty k jezeru jsou dvě. Jedna vede kolem horské říčky Riesachbach, druhá o kus vedle po kopci. Kolem řeky je trasa jednosměrná pouze nahoru, a to proto, že nabízí výhledy na vodopády. Jde se po úzkých cestičkách, které lemují šumící vodu. Již na počátku jsou vyhlídkové plošiny na mohutný vodopád, na jedné z nich se dokonce osprchujete vodou z řeky.

Následně cesta vede po dřevěném mostě s pohledem do údolí a visutém mostě, který je zavěšený desítky metrů nad řekou. Pohybující se most může činit některých potíže, a tak je dobré si cestu předem rozmyslet, pohled z něj je ale jedinečný. Další část stezky vede po mnoha prudkých železných schodištích, není dobrá pro špatně se pohybující lidi, malé děti nebo psy. Pakliže je zde více lidí, tvoří se před některými úseky fronty.

Po překonání posledního mostu zbývá k jezeru asi půl kilometru. Za náročnější výšlap vám bude odměnou jezerní scenérie v nadmořské výšce 1 350 metrů. Posadit se můžete do trávy přímo u jezera nebo za stůl u občerstvení. Nejlépe však uděláte, když vyrazíte na prohlídku vodní plochy. Cesta sice nevede kolem dokola, ale přesto je z opačné strany naprosto jiný pohled. Průvodkyněmi budou opět krávy a také kozy.

Vytrvalejší turisté mohou pokračovat déle po červené trase směrem k boudě Preintalerhütte. Voda v jezeře je o poznání chladnější, než tomu bylo v předchozím případě, smočit celé tělo již zvládnou spíše otužilci. Když se nabažíte všech pohledů, modré hladiny a zeleně, cesta dolů vede po zpevněné silnici, z níž jsou vyhlídky do údolí.

Nejprve výšlap, pak jezero

Do třetice se přesuneme k menšímu jezeru Jägersee nedaleko obce Kleinarl, kde necháme auto, protože další jízda do nitra údolí by stála 6 eur (asi 160 Kč). Cílem je tentokrát jezero Tappenkarsee ve výšce skoro 1800 metrů nad mořem, což znamená převýšení asi 700 metrů. Mnozí turisté si proto zaplatí vjezd a zaparkují dá se říci přímo pod jezerem, na které nevede žádná lanovka. My si tudíž dáme čtyři kilometry navíc.

Procházka sice částečně vede po silnici, na níž ale moc aut nejezdí. Další část vede kolem řeky, kde se lze posadit a zchladit nohy. Až k dalšímu parkovišti je cesta pohodová téměř po rovině.

Pořádné zahřátí svalů začíná až za nákladní lanovkou, kde trasa míří do lesa a pomalu stoupá. Zprvu to není nic hrozného, ale s přibývajícím sklonem svahu se stezka klikatí a stoupání je náročnější. Naštěstí zde nejsou velké kameny a povrh je celkem příjemný.

První odpočinek je u brodu přes potok Kleinarlbach, který protéká ve škvírách velkých balvanů a jeho průzračná čistota je doslova oslepující. Ještě hezčí podívanou ovšem nabízí vodopád o 300 metrů výš, jenž se řítí z kopce a je na něj pěkný výhled. Z druhé strany se před námi otevírá celé údolí i s jezerem Jägersee. Odpočinek je nutný, protože v závěru nás čeká asi třicítka velkých schodů. Pak už jen mírnějším kopcem až k lesknoucí se vodní hladině Tappenkarsee.

Jezero se nachází v nadmořské výšce 1 762 metrů, je dlouhé asi 1,2 kilometru a široké zhruba 300 metrů. Hloubka se pohybuje okolo sta metrů a nádrž je sycena výše zmíněným potokem. Jezero obklopené horami tvoří neopakovatelnou scenérii, když ji doplní ještě modrá obloha s pár mraky je o dokonalost postaráno. Tappenkarsee lze projít po jedné straně a nachází se tam dvě boudy s občerstvením. Jedna je blíže turistické stezky vedoucí z údolí a o spokojenost hostů se stará rodina, která nabízí něco k snědku, pivo i kávu. Další občerstvení je o kus dále v kopci a mělo by tam jít i přespat. Lze odtud pokračovat dalšími dvěma trasami do nitra hor.

Doporučujeme se alespoň projít až k druhé chatě, jelikož od ní je panorama jezera možná ještě hezčí než z původního směru. Samozřejmostí jsou i zde krávy, které okupují pastvinu pod chatou. Voda v jezeře je chladná, ale to nebránilo některý otužilcům, aby tam po hlavě skočili. Chladný vítr pocitovou teplotu značně snižuje. Atrakcí na Tappenkarsee byly také kachní rodinky s mnoha kachňaty, některé dokonce neváhaly útočit na turisty mající něco dobrého k jídlu.

Zpáteční cesta je o něco rychlejší, ale je třeba dávat pozor kam šlapete, abyste si nevyvrtli kotník, nebo si způsobili ještě horší zranění. Na zpáteční cestě lze obejít jinou trasou jezero Jägersee a dojít k restauraci, která v sezóně překypuje turisty. Kolem jezera vede pohodlný chodník s lavičkami a výhledy na hladinu. Celý výlet čítal asi 22 kilometrů, takže je potřeba ho plánovat jako celodenní.

Všudypřítomné krávy
Všudypřítomné krávy
Jezero Jägersee
Jezero Jägersee
Kleiner Donnerkogel
Kleiner Donnerkogel
Svišť Kaspar
Svišť Kaspar
13.11.2021 19:04:08
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one