Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Skokani
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Tataři děsili moravský lid uřezanýma ušima. Dnes je z nich vyhledávaná pochoutka

Štramberk
Štramberk
Když se řeknou Štramberské uši většina lidí si vybaví perník ve tvaru kornoutu, který představuje ucho. Město, v němž se vyrábějí, je jediné na světě a má na to dokonce glejt od EU. Prohlídka Štramberku a okolí však nabízí mnohem víc než jen uši.
Štramberk, který leží pod Beskydy na dohled Kopřivnici, připomíná tradiční turistické středisko, jaké známe z našich hor či jiných proslulých míst. Malé úzké uličky s roubenými domky, doplněné precizně upravenými zahradami. Suvenýry, obchůdky, občerstvení, zmrzlina i restaurace a hlavně výrobci a prodejci Štramberských uší jsou neodmyslitelnou součástí města.

Tomu všemu dominuje hrad Štramberk a gotická věž Trúba. Ještě než se však vypravíme na malý kopec s hradem, zamíříme do domu, který tak úplně součástí turistických středisek nebývá. Je to expozice plazů, kde si za drobný poplatek můžete prohlédnou hady, želvy, různé ještěry, ale i pavouky a malé opičky. Výstava je hned u cesty na hrad a mají tam i mnoho upomínkových předmětů.

Pokud vás nic nesežere ani neotráví, vyběhněte schody na Štramberk, který byl postaven ve 14. století, avšak není tak úplně jasné kým. Uvažuje se nad tím, že král Jan Lucemburský nařídil některému ze šlechticů, aby hrad postavil k ochraně Moravské brány a důležité stezky. Jiná literatura jmenuje jako zakladatele pány z Kravař. Jako jeden z majitelů je v druhé polovině 14. století uváděn také bratr císaře Karla IV. markrabě Jan Jindřich.

Majitelů se následně vystřídalo několik včetně jezuitů, šlechtických nadací nebo Klubu českých turistů. Nyní hrad patří městu. Pod věží se nacházejí hned dvě útulny, které zprovoznil Klub českých turistů na začátku 20. století. V chatě Dr. Hrstky je restaurace a v Jaroňkově útulně je pokladna a posezení.

Z hradu se dochovala v téměř původní podobě věž, dále hradby a opevnění. V prostorách původního paláce je nyní Hrstkova chata a zahrádka. Štramberk měl kdysi dvě brány, honosnější vybavená příkopem a mostem vedle od cesty z Příbora. Obě cesty jsou dnes přístupné a náznaky bran patrné.

Kamenné terasy 

Nejvyhledávanější je ale určitě věž neboli Trúba, na kterou si můžete vyšlápnout několik desítek schodů po zaplacení 40 korun. Nepochybně to stojí za to, protože z věže je úchvatný pohled do krajiny. Dřevěný ochoz s okny bravurně napodobuje středověkou podobu věže, a tak je lehké si představit, jaké to měli tehdejší rytíři ve službě. Viděli na všechny strany a měli dokonalý přehled o veškerém dění.

Než se vypravíme na okružní cestu kolem Štramberku, je třeba si říct asi nejdůležitější legendu, která se váže ke zdejšímu kraji. Báje vypraví o vzniku Štramberských uší a vznikla po vpádu Tatarů na Moravu ve 13. století. Vojáci měli tábor nedaleko kopce Kotouč a místní se rozhodli, že na ně vypustí přeplněné rybníky. Když voda opadla a Tataři utekli, našli obyvatelé vaky s osolenýma lidskýma ušima, které utínali svým nepřátelům a posílali vůdci kmene.

Od roku 2007 má Česká republika od EU ochranu zeměpisného označení perníkové pochoutky Štramberské uši. Štramberk se tak stal prvním místem u nás, které tuto ochranu dostalo.

O své uši už se ale ve Štramberku bát nemusíme, a proto vyrážíme po modré severovýchodní branou na rozhlednu Bílá hora. Po necelých dvou kilometrech a 136 schodech opět koukáme do krajiny podbeskydska. Tentokrát je výhled ještě o něco lepší, protože vidíme větší část Beskyd v čele s Javorníkem a Lysou Horou. Nebo také kopřivnickou Tatru.

Zpět nás vede naučná stezka po zbytcích důmyslného systému kamenitých teras, které zde postavili zemědělci, protože půda na svazích je chudá a neudrží vodu. Terasy tomu zabránily a půda se dala lépe obdělávat. Po cestě jdeme kolem Přírodní památky Kamenárka, což je bývalý lom, v němž byly nalezeny stovky druhů zkamenělin z druhohor. Hned vedle v dalším lomu je pak botanická zahrada s místními společenstvy rostlin.

Roj čarodějnic 

Naproti přes cestu je významná jeskyně Šipka ve stejnojmenné Národní přírodní památce, kde v 19. století profesor na novojičínském gymnáziu Karel Jaroslav Maška našel čelist neandrtálského dítěte ve věku okolo deseti let. Za prohlídku stojí rovněž kostel sv. Kateřiny ze 14. století u silnice na obec Rybí. Kostel má původní gotický vítězný oblouk, okno s kružbami a lomený portál bočního vchodu.

Historickým památkám ale ani teď není konec. Kdo má chuť, může se vrátit na modrou značku směrem do Kopřivnice a následně na žlutou. Důvod je prostý – na kopci nad koupalištěm je zřícenina hradu Šostýn ze 13. století.

Ze Šostýnu toho zbylo ještě poměrně hodně. Základ bergfritu, obranné věže, suterén a obvodové zdi paláce, další zdivo a terénní úpravy nebo třeba zrekonstruovaný gotický portál. Nejméně jedna místnost byla vytápěna kamny a nalezeny zde byly také ozdobné dlaždice, z čehož odborníci usuzují, že v paláci byl rytířský sál.

Téměř kuriozitou je rybník u hradu, sloužil nejen pro chov ryb, ale rovněž jako ochrana stavení z nejohroženější strany. Pokud byste pokračovali po žluté, dojdete na rozcestí čarodějnic. Kdysi tato křižovatka pěti lesních cest údajně sloužila jednou ročně čarodějnicím pro jejich tance a zpěvy, po nichž nabraly sílu do dalšího roku.

V okolí Šostýnu je Bezručova rozhledna, skalní vyhlídka Raškův kámen nebo na protějším kopci vyhlídka Červený kámen, pod níž je lyžařský areál. A pokud ani to nestačí, tak v centru Kopřivnice si přijde na své opravdu každý.

Hrad Štramberk

Hrad Štramberk

Rozhledna

Rozhledna

Bílá hora
Štramberské uši
Štramberské uši
Hrad Šostýn

Hrad Šostýn

08.11.2017 19:37:30
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one