Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Skokani
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Posázavský král hradů láká na hladomornu, ve které hlady nikdo netrpěl

Český Šternberk

Český Šternberk

Cesty mnohých výletníků směřují nejen v létě do Posázaví, jež kromě svých přírodních krás nabízí i ty historické. Kdybychom měli vybrat jednu dominantu a častý cíl turistů, byl by to hrad Český Šternberk, který odborníci hodnotí jako jeden z nejzachovalejších středověkých hradů u nás.
Majestátní hrad na masivním skalnatém ostrohu nad řekou Sázavou nelze minout, ať již připlouváte po oblíbené vodácké trase nebo přijíždíte po neméně oblíbené trati Posázavského Pacifiku, středověký hrad neminete. Právě z údolí je na něj nejkrásnější pohled a je to asi nejfotogeničtější místo pro tzv. selfie.

Kdyby nebylo Zdeslava z Divišova, neměli bychom nyní co obdivovat. To on se roku 1241 rozhodl, že si nad řekou postaví své šlechtické sídlo. Pojmenoval ho po osmicípé hvězdě, kterou se honosí rodový erb. Aby ho později rozlišil od moravského sídla, nazval ho Český Šternberk. Pochopitelně se Zdeslav i jeho potomci následně jmenovali ze Sternberga.

Raně gotický hrad pak vzkvétal k radosti svých majitelů. První ránu mu zasadily královské vojenské oddíly v roce 1467 poté, co se Zdeněk ze Sternberga vzbouřil proti Jiřímu z Poděbrad. Mezi příčiny porážky posádky hradu údajně patřily také nedostatek vody a jídla. Následovala rekonstrukce a zlepšení obranného systému. Asi se to stavitelům povedlo, protože Švédové v 17. století úspěšní nebyli a svou zlost si vybili na nebohém lidu v podhradí.

Český Šternberk v 18. století na více než století dostaly do rukou cizí šlechtické rody. Od roku 1841 opět patřil Sternbergům a od počátku 20. století na něm začaly zámecké úpravy. Ale kdyby jen to. Na svou dobu zde byl zřízen moderní vodovod a elektrické osvětlení. Jednu z původních zásuvek můžete obdivovat při návštěvě hradu i dnes.

Soutěž na začátek 

O několik roků později přišla na hrad další pohroma. Nejprve okupační německé úřady a následně komunistický režim, který hrad vyvlastnil. V restitucích Český Šternberk dostal zpět Zdeněk ze Sternberga v roce 1992. Stavení zmodernizoval a jedno celé patro otevřel pro veřejnost. Ve zbytku žije se svou rodinou.

Cestu k hradu střeží severní věž, po příchodu do předhradí uvidíte po levé straně dolní zámek a po pravé vystupující část válcového bergfritu čili jakési strážní věže. V budově dolního zámku se můžete občerstvit v hradní kuchyni a koupit si za 125 Kč vstupenku.

O pár minut později se vás ujme průvodkyně, která přítomným dětem hbitě uloží úkol, a sice počítat šternberské hvězdy na nábytku, obrazech a stěnách. Zatímco děti zběsile hledají, dospělí si prohlíží první část hradu - rytířský sál. Je to taková perla Šternberku, jež je vyzdobena bohatými reliéfy s erby rodu. Na konci sálu je původní kaple sv. Šebestiána, která ale byla kdysi větší. Nyní není používána, protože hradní pán má svou vlastní.

Následují další pokoje hradu a salóny. Za zmínku stojí určitě žlutý salón, na jehož stěnách je štuková výzdoba a pohádkové krajinné malby. Leckoho ohromí menší, ale útulná knihovna, v níž se najdou svazky různých jazyků. Čítá přes 2500 knih všech žánrů včetně rodové literatury. Neméně zajímavý je o kus dál rodokmen na dvou stěnách i s fotografiemi rodiny Sternbergů.

Další kroky milovníků historie směřují do pracovny, kuřáckého salónu nebo pokoje Kašpara ze Sternberga, který byl významným přírodovědcem, botanikem a průkopníkem paleontologie. Pokoj tomu také odpovídá. Dalekohled, různá hejbátka, globus i speciální zařízení na uchování květin či listů. Ty se v přístroji zavakuují a tím vydrží i několik dní, než uschnou. Perličkou prohlídky je lovecký salón s exponáty, jež jsou opařeny datem zabití a jménem lovce. Některé trofeje jsou datovány do začátku 19. století.

Bašta na Vraždě 

Prohlídka perly Posázaví je tím u konce, jeden skvost ale na návštěvníky čeká jižně od hradu schovaný mezi smrky. Řeč je o předsunuté baště – hladomorně - na kopci zvaném Vražda. Znalec českých hradů Tomáš Durdík ji popisuje jako bateriovou polygonální věž s mohutným břitem, do které se vcházelo šnekovým schodištěm.

První patro bylo určeno pro děla. Najdete v něm také chodby rozbíhající se do všech stran, které jsou ukončeny střílnami. Těžká děla vojáci vytahovali nahoru pomocí trámu s kladkou. Hladomorna se jí pouze přezdívá, nikdo v ní hlady netrpěl.

Baštu by měli navštívit především milovníci hradů a vyhlídek. Za deset korun se projdete po již zmíněném schodišti, které je tak úzké, že někteří lidé by zřejmě mohli mít problém dostat se nahoru. V chodbách se střílnami si můžete vyzkoušet, jak se vojákům tehdy bojovalo. Pakliže vystoupáte až nahoru, budete odměněni krásnou vyhlídkou do údolí Šternberku. Bašta měla v minulosti své vlastní opevnění, jehož zbytky jsou okolo patrné, a také příkop.

Když se nabažíte rozhledem a vojenským umem našich předků, můžete vyrazit po některé z turistických stezek nebo na kole do okolní krajiny či na lodi třeba na zámek v Ratajích nad Sázavou a ještě dál do Sázavského kláštera. Možností je mnoho. 

Rodokmen rodiny Sternbergů
Rodokmen rodiny Sternbergů
Útroby věže, které se přezdívá hladomorna
Útroby věže, které se přezdívá hladomorna
Český Šternberk

Český Šternberk

Výhled od hradu
Výhled od hradu
02.09.2016 19:57:15
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one