Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Skokani
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Nuselský most má v Posázaví dvojníka

Žampach

Žampach

Chcete skloubit v jednom výletu historii s technickou památkou a krásnou přírodou? Vypravte se jižně od Prahy třeba vlakem do Posázaví. Mimo jiné těsně minete geometrický střed Čech.
Pokud se rozhodnete pro jednu z nejkrásnějších železničních tratí u nás – Posázavský pacifik – vystupte ve stanici Jílové u Prahy, kde celá nenáročná túra začíná. Pakliže sem zamíříte autem, se zaparkováním byste neměli mít problémy buď nedaleko nádraží, nebo přímo v centru.

Naše putování začíná trochu netradičně, kousek od rozcestí Horní Studené nad Včelním hrádkem. Od nádraží podejdete železniční trať a hned za ní se dáte vlevo po cestě do lesa, která vás po kilometru dovede na žlutou značku ke dvěma křížům. Z centra Jílového se sem dostanete po modré značce. Startujeme odtud, protože si nechceme nechat ujít malebný pohled do krajiny s posezením.

Tamní cedule pocestné informuje o Včelním hrádku. Zprvu tu stála tvrz Nussberg, o které hovoří písemnosti z roku 1402. Později je psáno, že jde o dvůr Hrádek, ve kterém se vystřídalo větší množství majitelů.

Jeho úpadek se datuje po třicetileté válce a obnovy se dočkal na konci 18. století. To jej koupil hejtman Karel Josef Bienenberg a u Hrádku postavil klasicistní zámek. Pozoruhodností tehdy bylo, že kaple v zámku zasvěcená sv. Prokopovi byla vybavená mobiliářem z již zrušeného Sázavského kláštera.

Smrtí hejtmana ale začal zámek chátrat a na konci 20. století byly jeho zbytky zbourány. Dnes v jeho místě stojí několik hospodářských budov s rybníkem. Kolemjdoucího, jenž nezná historii místa, by kromě kamenné zdi zřejmě nic neupoutalo.

Lehkým kopcem dolů zamíříme po žluté téměř opět k nádraží. Na přejezdu se však dáme po zelené směr rozcestí Žampach. Vybrat si můžete rovněž variantu cesty po žluté značce, která je místní naučnou stezkou. V lese se ovšem dělí, poněvadž žlutá vede na žampašský kamenný most, zelená k Sázavě. Po pár stovkách metrů po proudu řeky na most shlížíme zdola.

Kvalitní most

Monumentalita mostu je skutečně znát. Přes údolí Kocour ční Žampach ve výšce 41,5 metru, což je jen o metr méně, než má Nuselský most v Praze. Dlouhý je 110 metrů a postaven byl ze žuly, která pochází z lomů u Sázavy.

Převážně italští dělníci ho postavili na konci 19. století a první vlak po něm projel 1. května 1900. O velmi kvalitní práci tehdejších stavitelů svědčí to, že první opravu most podstoupil teprve před třemi roky.

Když se dosytnosti vynadíváte na obrovské oblouky, na něž je mimochodem pěkný výhled také z protějšího břehu Sázavy, vydejte se po cestě nahoru k jílovským štolám. První potkáváme štolu sv. Antonína Paduánského, v níž se pracovalo už před husitskými válkami. Naposledy pak krátce v 18. století.

Štola je výjimečná svou technologií hloubení — ručním vrtáním a použitím střelného prachu. Návštěvníky láká také neosvětlenými chodbami, kdy si každý zájemce nese půjčenou svítilnu, nebo původním výstupním komínem. Ven se dostanete jen po dřevěných žebřících.

O kus dál pak můžete zavítat do štoly sv. Josefa. Zlato se tam těžilo o něco déle než u předcházející štoly. Zlatou rudu dělníci sváželi do rudních mlýnů k řece, kde se vypírala. Zpřístupněno je dnes 200 metrů chodeb a prohlídky jsou možné přes léto od úterý do neděle. Přesnější informace se dozvíte na webové stránce jílovského muzea.

Třeštibok a Hadí skála 

Jestliže se v parném létě zchladíte v některé štole, o to lépe se vám pak půjde údolím na rozcestí Dolní Studené, odkud přestoupíme na modrou značku. Po té putujeme do Luk pod Medníkem, zprvu lesem, který záhy střídají louky s pohodlnou cestičkou.

Jak nám srdce zaplesá a žaludek se zaraduje, když vyjdeme zpoza zatáčky a před námi je bravurně umístěný altán s posezením. Je asi metr nad zemí a s rozhledem do krajiny vybízí k idylickému zastavení a občerstvení.

Rozhled nám náležitě vynahradí o půl kilometrů dále Třeštibok — skála s úchvatnou  vyhlídkou. Před námi tiše hučí Sázava, nad níž září zelený kopec Medník. Vpravo je trať Posázavského pacifiku, vlevo lesy, louky a chomáčky bílošedých mraků. Nechybí ani lavičky, tentokrát zapracované do skály, jež znásobí požitek z pozorování krajiny.

Třeštibok je mimo jiné přírodní památka, která chrání vzácné živočichy a rostliny. O tom, co zde žije, se dozvíte z informačních panelů, a kromě zážitků si tak odnesete i zajímavé informace. Aby toho nebylo málo, několik metrů od vyhlídky Třeštibok je Hadí skála, která nabízí rozhled převážně proti proudu Sázavy.

Tímto jsme smlsli třešničku na dortu dnešního výletu a zbývá dostat se do Davle přes Petrov a Chlomek. Žlutou značku již neopustíme. Jakmile přijdeme do Petrova, tak na pravé straně je kopec Ďábel, u něhož je podle map geometrický střed Čech.

Zanedlouho přicházíme k nádraží v Davli, u kterého se natáčel americký vojenský film z druhé světové války Most u Remagenu. Železný most tam stojí v téměř stejné podobě jako ve filmu, ale o tom až někdy příště.

Z Davle se dostanete zpět do Prahy nebo k autu v Jílovém. Túra měří asi 19 kilometrů a lze ji libovolně upravit. Zvládnout by se dala, až na několik míst, i na kole.

Žampach

Žampach

Štola sv. Antonína Paduánského
Štola sv. Antonína Paduánského
Vyhlídka Třeštibok
Vyhlídka Třeštibok
Vyhlídka Hadí skála
Vyhlídka Hadí skála
18.12.2015 20:10:50
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one