Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Skokani
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Krvavá bitka nad Cidlinou je dodnes záhadou

Libice nad Cidlinou
Libice nad Cidlinou
Jedno z nejdůležitějších míst naší historie, jež bylo před 1020 lety svědkem tragické události, je středověké hradiště Libice nad Cidlinou. Dnes je to zvláštní místo nedaleko soutoku dvou řek, s nádechem dob dávno minulých, kde si možná uvědomíte, že život našich předků byl každodenní boj.

Do nevelké obce, jejíž součástí je předhradí raně středověkého hradiště, se pohodlně dostanete vlakem či autem, téměř na dohled tudy vede dálnice. Obec na svou malou rozlohu nabízí kromě hradiště několik památek. Jsou to dva kostely, tři památníky nebo třeba expozice archeologických nálezů a historie obce.

To nejdůležitější a nejnavštěvovanější je však slavníkovské hradiště na západě Libice. Kdysi, před více než tisíci lety, by vás k němu dovedla také řeka Cidlina, protože její meandry obtékaly části akropole. Za ta léta se to změnilo a řeka teče o kus dál.

Vypravit se tam tudíž musíte po zelené turistické značce. Cestou narazíte na evangelický kostel, který byl postaven na konci 19. století. Když přijde na křižovatku s ulicí Husovou, odbočte do ní, abyste mohli navštívit zmíněnou expozici či kostel sv. Vojtěcha na protější straně. Jeho předchůdce, kostel sv. Jiří, se datuje až do 14. století a byla u něj rovněž škola. V 19. století vyhořel a po přestavbě dostal nynější jméno. Neméně důležitý je památník sv. Vojtěcha, pozdějšího druhého pražského biskupa, kousek od kostela, na kterém se praví, že v onom místě byl Vojtěch zaslíben bohu.

Všimněte si rovněž budovy vedle památníku. Je to fara, v jejíchž místech stál do 18. století kostel Panny Marie. Údajně v těch místech za života patrona Vojtěcha stála jiná církevní stavba, ve které mělo dojít k zázračnému uzdravení sv. Vojtěcha. Podle archeologů je pravda, že kostel zde v době Vojtěcha opravdu stál, zda se tam však uzdravil ani oni nevědí.

Po krátké exkurzi po obci se vraťme zpět na zelenou, abychom se konečně dostali k zlatému hřebu výletu. Po cestě je nejprve nutné si osvěžit paměť u památníku hradiště, kde si připomenete, co se tady vlastně stalo.

Osobní spory

Píše se rok 995, kdy na opevněné hradiště vtrhli přemyslovští vojáci a povraždili část Slavníkovců, kteří tady žili již několik desítek let a pravděpodobně spravovali zdejší oblast. Právě zde se narodil český patron sv. Vojtěch. Proč došlo ke krvavé bitce, odborníci přesně nevědí. Přikláněli se k bojům o vládu mezi Slavníkovci a Přemyslovci. Poslední výzkumy podle knihy Archeologický atlas Čech ovšem spíše naznačují, že šlo „pouze“ o osobní spory nebo ekonomické zájmy. Nasvědčují tomu i archeologické průzkumy, které nenašly stopy po katastrofické události jako třeba požáru.

Od památníku je to jen několik metrů na akropoli (správní centrum) hradiště. Návštěvníky zaujme sousoší sv. Vojtěcha a jeho bratra Radima, který byl polským arcibiskupem, a v pozadí dřevěný kříž s půdorysem kostela a oltářem. Vedle něj pak základy paláce z přemyslovské doby hradiště.

Hradiště bylo hustě obydleno, archeologové našli několik stovek hrobů z 9. a 10. století. Hradiště však nezaniklo ani po vyvraždění Slavníkovců, naopak fungovalo nejméně další století. Za Slavníkovců se na Libici razily stříbrné denáry nebo zpracovávalo zlato.

Celé okolí provází naučná stezka, na které se můžete dozvědět vše o hradišti, ale i okolí a přírodě. Ten kdo nasál atmosféru raně středověkých Čech, může pokračovat po stopách předků třeba do Poděbrad.

Po zelené značce, která je zároveň cyklotrasou, k soutoku Labe a Cidliny. Krásná příroda a k tomu občerstvení láká k posezení a načerpání energie. Červená značka vás pak zavede až k poděbradskému zámku, jehož kořeny se datují až do 12. století.

Původní hrad zde nechal postavit král Přemysl Otakar II., aby ho pak přenechal významným českým rodům. Po třicetileté válce byl opravován a rekonstruován až do podoby zámku. Zámek dnes vlastní Univerzita Karlova, která spolupracuje s Polabským muzeem. V zámku se tak můžete podívat třeba na expozici památníku krále Jiřího z Poděbrad, rodnou síni krále Jiřího nebo sklepní prostory.

Poněvadž jsou Poděbrady lázeňské město, neměli byste na závěr vynechat prohlídku kolonády, místních obchůdků a návštěvu restaurace či kavárny. Když budete mít štěstí, předvedou se vám i fontány nebo si natočíte vodu z místního minerálního pramene.

Vojtěch zaslíbený Bohu
Vojtěch zaslíbený Bohu
Přemyslovská stavba
Přemyslovská stavba
Poděbrady

Poděbrady

Lázeňská kolonáda
Lázeňská kolonáda
18.12.2015 20:10:07
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one