Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Dutohlávka
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Hanžburek nedal Máchovi spát

Hazmburk

Hazmburk

„Hanžburek – náš svatý Hanžburek mi kouká všemi okny až do postele, nechť ji postavím, kde chci,... Eduarde to musíte vidět, to se nedá popsat,“ napsal v říjnu 1836 z Litoměřic Karel Hynek Mácha svému příteli. Sledoval přitom dvě majestátné věže jednoho z nejkrásnějších hradů severních Čech – Hazmburku.

Vraťme se nyní asi o tisíc let zpátky, kdy podle některých odborníků mohlo na onom kopci stát starší opevnění. Obec Klapý, která se nachází hned pod hradem, se připomíná v roce 1197. Kamenný hrad si na svou slávu ještě chvíli počká.

Čedičový kopec není nijak vysoký, ani stoupání není nikterak náročné. Auto je možné nechat pod hradem na parkovišti a udělat si krásnou procházku kolem vinic. Kdo má raději delší procházku, může jít po svých z Libochovic, kam jezdí vlak.

O nádherném výhledu a strategické pozici místa lidé věděli už v době kamenné. Zanechali o tom mnoho stop, které badatelé následně v této oblasti objevili. Samotný kamenný hrad vznikl někdy v polovině 13. století, kdy přesně však není jasné.

O jeho stavbu se zasloužili Lichtemburkové. Od jednoho z nich – Hynka – v roce 1335 získal Hazmburk král Jan Lucemburský. Ten ho vzápětí prodal Zbyňku Zajíci z Valdeka, který ho přejmenoval podle zajíce ve svém erbu na Hasenburg.

Turisté se od zdí Hazmburku mohou těšit opravdu jedinečnému panoramatu severních Čech. Když vystoupáte několik desítek schodů na vrchol bílé věže, můžete si do sytosti užívat pohled na vzdálené Litoměřice či Libochovice a jejich zámek nebo prostě brouzdat očima po přilehlé krajině. Pokud budete mít štěstí, uvidíte i Bezděz.

Hrad přečkal i sesuv půdy

 

Ze samotného hradu zbyla kromě bílé věže i protilehlá černá věž, která je ale nepřístupná. Pak také zbytky paláce, hradeb a částečně sklepení. V bílé věži je kromě rozhledny rovněž popsána historie hradu a okolí a pořádají se tam výstavy. Pod černou věží kdysi býval strážní domek, teď si tam zakoupíte vstupenku a občerstvení.

Hrad třikrát přečkal obléhání v 15. století. Jeho nedobytnost se stala proslulou, a tak chytré hlavy spekulovaly o tom, že tam budou ukryty cennosti z Chrámu sv. Víta. Nestalo se tak, ale své místo tam našla na osm let aspoň cenná bohoslužebná roucha ze Strahovského kláštera. Jako pustý se podle dochovaných dokumentů Hazmburk připomíná v roce 1586.

Zajímavostí ale je, že zřícenina přečkala tři sesuvy půdy. Asi nejhorší byl v roce 1898 o Velikonocích, kdy půda zasypala část obce Klapý. Jeho předzvěstí byl hluk přicházející z kopce, trhliny, zvlněná půda a rachot. Následný noční sesuv s sebou vzal přes 30 domů, nikdo naštěstí nepřišel o život.

Zámek s pávy i krokodýlem 

 

Protože hrad bez problémů zdoláte za dvě až tři hodiny, nelze opomenout návštěvu zámku v Libochovicích. Vydejte se proto po červené značce asi čtyři kilometry do obce. Když někomu po cestě vyhládne, na místním malém náměstí, kterému dominuje socha Jana Evangelisty Purkyně, funguje několik restaurací.

Socha tam není náhodou. V roce 1787 se na zámku slavný biolog, básník a filozof narodil. Jeho otec byl totiž správcem libochovického panství. Nevydržel tam ale dlouho. V jeho šesti letech mu otec zemřel a o pět let později Purkyně odešel studovat do Mikulova.

Jestliže se vydáte od sochy vpravo, nemůžete minout bránu k zámku. Hned za ní po levé straně spatříte budovu s arkádami, kterou kdysi zřejmě využívalo služebnictvo. Nyní je tam zámecká ubytovna. Dveřmi s erbem Dietrichsteinů posléze vstoupíte na malé nádvoří.

Zámek byl postaven v druhé polovině 16. století. Sto let poté byl po požáru opraven v barokním stylu. Nabízí exkurzi do tradičního bydlení šlechty v asi 20 pokojích. Prohlídku odstartujete v přízemí, kde si návštěvník prohlédne vypreparovaného krokodýla.

Při procházce pokoji návštěvníky osloví kromě historického nábytku i nástěnné fresky na stropech od italského malíře Francesca Marchetiho, které vyprávějí své vlastní příběhy.

Protože má zámek velkou zahradu, zařídilo si panstvo schody z pokoje přímo do přírody. Původní zahrada vznikla v roce 1685 a byla v ní mimo jiné fontána, altán, oranžerie a skleníky. Vrchnost měla samozřejmě přístup také k řece Ohři. Zkrátka špatně se tu šlechticům rozhodně nežilo.

Hazmburk

Hazmburk

Černá věž
Hazmburk

Hazmburk

Libochovice

Libochovice

Libochovice

Libochovice

zámecká zahrada
29.09.2015 20:26:38
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one