Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Skokani
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Cestou trilobitů až na Olymp Brd

Výhled z Plešivce
Výhled z Plešivce
Pokud na svých toulkách rádi navštěvujete místa s bohatou historií a nestačí vám jen středověk či doba kamenná, máme pro vás jeden tip. Co se kupříkladu projít po místě, na kterém se před 500 milióny let pohybovali trilobiti a další prvohorní živočichové?

Když se řekne Barrandien, tak někoho napadne geologická oblast v Čechách, nebo také Joachim Barrande, po němž se tato oblast jmenuje. Byl to francouzský paleontolog, který proslavil oblast středních Čech bohatou na zkameněliny nejen trilobitů, ramenonožců a ostnokožců. V 18. století pobýval u nás, přesněji v městysu Jince. A právě tam máme namířeno.

Většina lidí si Jince spojí spíš s působením armády a posádky, která ještě donedávna měla k dispozici velkou část Brd. Od letošního roku se však musí spokojit s menší oblastí. Náš výlet budeme směřovat na opačnou stranu, která je pojmenovaná Hřebeny, i když geomorfologicky patří stále do Brd. Orientace na trase je jednoduchá, protože se budeme držet naučné stezky.

Ta začíná na nádraží a jedním z prvních zastavení je například jinecký zámek, který byl postaven na místě tvrze v 18. století. Hned vedle cedule je torzo kmene lípy malolisté, jež zde stála více jak 400 let. O kus dál už cesta míří k rybníku Pecovák a Vysoké peci Barbora, která spíš vypadá jako ruina používána pro výcvik psů.

Naučná stezka Z Jinec na Olymp Brd je plná informací nejen o místních zajímavostech, ale rovněž o přírodě. Z tabule u rybníka se tak můžete dočíst o ekosystému rybníka. Kolem řeky Litavky se za několik dalších metrů dozvíte o lučním a říčním ekosystému. Informace jsou podávány srozumitelně, stručně a jasně.

Stopy staré milióny let 

 

Když přebrodíme Litavku (po mostě), jsme na hranici Přírodní památky Vinice, která byla zřízena, aby chránila právě naleziště trilobitů. Přírodní památkou projdeme po celé její délce, přičemž přibližně v polovině je odpočinkové místo s výhledem a informacemi.

Ty uvádějí, že vrch Vinice je starý asi 520 miliónů let a vznikl z usazených hornin. Tehdy bylo v těchto místech velké jezero, jež se spojilo s mořem a na dně se usazovaly písky, jíl a prach. Z nich následně vznikly pískovce, prachovce a jílovité břidlice. Kromě desítek druhů trilobitů, zde žili korýši, měkkýši a také řasy.

Všech těchto pokladů si byli dobře vědomi hledači, kteří zdejší oblast již hodně vytěžili, a tak zkameněliny už nejsou tak časté. I kdybyste ovšem na nějakého trilobita narazili, musíte ho nechat tam, kde je, jelikož sběr je zakázaný.

Po krátkém odpočinku a opuštění Vinice šlapeme kopec do Běřína, v němž se lze dozvědět něco o ekosystému lidských sídel, a dál na rozcestí Klínek. Odtud se k nám připojuje červená a mírným stoupáním míříme na Plešivec.

U rozcestí Viklan si můžete rozmyslet, zda jít okolo po naučné stezce, nebo přímo po červené. Pakliže jste hráči geocachingu, volíte cestu po schovaných pokladech, z nichž nejbližší je u skály nazvané Viklan. Turisté a trampové tam zacházejí asi často, protože je tam les posetý kamennými mužíky a sochami.

Dál na kopci jsou pak Krkavčí skály, ze kterých je skromný výhled do okolí. Tiché místo má však své kouzlo, a tak se můžete usadit na skále a čekat na krkavce nebo čerpat energii.

Za dalších asi 600 metrů jste na vrcholu Plešivec v nadmořské výšce 654 metrů. Rozhled z Čertovy kazatelny, jak se mu přezdívá, je znamenitý, kromě Jinců, Brd také na Křešín, Hořovice, protější vrch Vystrkov či nejvyšší horu Brd Tok. K rozjímání se můžete posadit či si lehnout na skály.

Rituální místo 

 

O jedinečnosti toho místa věděli už naši předci. Cítili zde něco mystického s neopakovatelným geniem loci. Spisovatel Karel Sezima nazval Plešivec Olympem Brd. Historie tohoto místa však sahá rovněž do doby kamenné, kdy ho lidé využívali k rituálům. V době bronzové na vrcholu pracovali kovolitci na výrobě bronzu a oblast ohradili. Archeologové mluví o hradišti velikosti asi 60 hektarů, které se skládalo z akropole a předhradí.

Až si odpočinete a nasytíte se, vydejte se na malou procházku po hřebeni Plešivce asi půl kilometru po červené na vyhlídku Fabiánova zahrádka. Je odtud další skvostný pohled především na sever a do údolí Litavky. Posléze je možné pokračovat po červené do Lhotky nebo se vrátit zpátky a po naučné stezce pokračovat do Rejkovic.

Čeká vás sice nepříliš záživná cesta po poli, ale přijdete až k Přírodní památce Na Horách. Bývalá pastevecká louka na prvohorních usazeninách je bohatá na vzácnou teplomilnou květenu.

Hlavně na jaře a v létě lze obdivovat koniklec luční, rozchodník skalní či vstavače kukačku a kociánka dvoudomého. My jsme však na podzim narazili akorát na pavince horského, zvonce okrouhlolistého nebo hvozdníka. Květenu doplňují borovice a jalovec nebo sojka obecná.

Přírodní památka hraničí s obcí Křešín, odkud je to asi tři kilometry po cestě zpět do Jince. Příjemný celodenní výlet, který čítá asi 18 kilometrů, zakončíme tradičně. Odměnou musí být zlatavý mok či limonáda a k tomu něco dobrého, abychom doplnili vydané kalorie a v pořádku dorazili domů.

Jince
Jince
Brdy z Plešivce
Brdy z Plešivce
Přírodní památka Na Horách
Přírodní památka Na Horách
Jince
Jince
31.01.2017 19:56:30
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one