Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Skokani
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Česká prastará jeskyně ukrývala kosti makaka i měděné mince

Koněpruské

Koněpruské

jeskyně
Tři patra, dva kilometry chodeb, vlhkost dosahující 100 procent, průměrná teplota pohybující se kolem 10 stupňů, unikátní naleziště zkamenělin, minerálů a kosterních pozůstatků, a samozřejmě netopýři. To je v kostce popis jedné z nejznámějších českých jeskyní. Najdeme ji v Českém krasu nedaleko obce Koněprusy.
Z jedné strany nenápadný kopec, z druhé lom Zlatý kůň a Houbův lom. Právě v něm je nepatrný vstup do Koněpruských jeskyní... Ale začněme pěkně od začátku, protože toto místo má opravdu co nabídnout.

Český kras tvoří prvohorní mořské usazeniny. O jeho členitý povrch se zasloužila převážně řeka Berounka. Bude to znít možná neuvěřitelně, ale v Českém krasu jeskyňáři evidují 680 jeskyní, od rozsáhlých komplexů až po ty malinké — dalo by se říct síňové jeskyňky. Samozřejmostí je ochrana Českého krasu, a to nejen kvůli jeho archeologickým a paleontologickými nalezištím, ale i kvůli neukázněným turistům.

Samotné Koněpruské jeskyně vytváří voda v rozpustných horninách. Podle odborníků mohou být staré několik desítek miliónů let. Jeskyně mají tři patra, do spodního se návštěvníci nedostanou, ve středním patře je čeká nejdelší procházka a vrchní patro patří středověké mincovně.

Zraněný objevitel  

 

Procházka dlouhá něco přes 600 metrů začíná v Zářijové jeskyni. I v parném létě je dobré si s sebou vzít teplejší oblečení, protože během hodinové prohlídky vám může začít být docela chladno. Kousek od vstupu průvodce upozorňuje na tamní raritu — neptunické žíly vzniklé ještě pod mořskou hladinou.

Většina prostor a síní v komplexu má své patrony, kteří je objevili nebo se podíleli na jejich výzkumu. Návštěvníci procházejí po perfektně upraveném a osvětleném chodníku. V úzkých uličkách člověk neví, jestli se má dívat pod nohy nebo raději pečlivě sledovat nádherně osvětlené krápníky, záhyby a otvory. S trochou fantazie připomínají jejich tvary ledacos. Nelze opomenout jedno důležité upozornění: Pozor na hlavu!

Po prohlédnutí síně U Varhan, kde krápníky rostou všemi směry, přes Vánoční síň se dostanete do Marešovy síně. Za dveřmi je tzv. Objevná chodba. Jak název napovídá, byla tam v roce 1950 jeskyně objevena odborníky. Po jedněch z mnoha schodů pak cesta klesá do Letošníkové propasti, kde se zranil jeden z jejích objevitelů.

Růžice i jezírko

 

Jednotlivé místnosti a patra jeskyní jsou propojená nejen chodbami, ale také komíny, které příchozí pochopitelně zkoušet nemohou. Jedním takovým komínem bylo v roce 1950 znovu objeveno horní patro a mincovna. Do té se návštěvníci dostanou po točitých schodech poté, co projdou Proškovým dómem.

Zmíněný dóm má hned několik nej. Koněpruské růžice, Leknínové jezírko a hlavně největší krápník v Čechách. Turistu v tu chvíli může napadnout, že si z něj průvodce dělá legraci. Před ním je totiž asi třímetrová hromada kamenů, která se ani vzdáleně nepodobá krápníku odborně nazývanému stalagmit. Příroda je však nevyzpytatelná.

Předposledním dómem je ve středním patře Pustý dóm. Za zmínku stojí především proto, že v něm uvidíte kopie mnoha nalezených kosterních pozůstatků. Nejstarší je čelist opice makaka stará asi 650 000 let, ale i obratle a žebra člověka staré asi 13 000 let. Originály jsou k vidění v Národním muzeu.

Po dalších desítkách metrů se už trochu vychladlí návštěvníci zahřejí při výstupu po zmíněných schodech do horního patra. Když je turista zdolá, odmění ho svým pohledem středověká žena v mincovně — pochopitelně figurína. Průvodce tu návštěvníky vyzývá, aby šli naproti štěstí v lásce tím, že se pokusí hodit minci do připravených nádob pod nohama oné ženštiny. Povede se to ale málokomu.

Mincovnu nikdy neodhalili  

 

V mincovně si kromě hodu mincí mohou zájemci prohlédnout také prostory, kde v 15. století pracovali penězokazci. Našly se tam odstřižky měděných plechů, polotovary falešných mincí, nástroje nebo mincířský štok. Falzifikáty pravděpodobně napodobovaly mince Jiřího z Poděbrad.

Jedna z figurín dokonce ukazuje, jak se podvodníci do jeskyně dostávali. Nutno podotknout, že mincovna zřejmě nebyla nikdy odhalena, když tedy nebereme v potaz objevitele ve 20. století.

Mincovnou prohlídka končí, lidé plní zážitků a zasaženi ostrým světlem po výstupu, sedají na připravené lavičky, aby načerpali sílu třeba na naučnou stezku, která cestovatele provádí okolím.

Krásnou asi hodinovou procházku lze vřele doporučit. Na kopci je možné vidět nejen celé okolí, ale konkrétně také protější Velkolom čertovy schody, kde stále probíhá těžba. Po seběhnutí k tomuto lomu pak vidí turisté Koněpruské jeskyně zvenčí. Stačilo vlastně docela málo a těžba pohltila i je.

Naučná stezka Zlatý kůň následně vede po loukách přes hlavní silnici až k lomu Kobyla. Uprostřed skal se tam rozprostírá romantická mýtina přímo vybízející k pikniku. Odvážnější turisté mohou odhalit útroby jeskyně, která je tam přístupná. Chodbou ve skále se pak dostanou na hlavní silnici a zpět na parkoviště u jeskyní. Tam výlet obvykle končí.

Článek na Novinkách: V prastarých útrobách české jeskyně se našly kosti makaka
 
29.09.2015 20:32:33
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one