Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Cestopisy, ekologie, fotografie

Foto týdne

Foto týdne

Skokani
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.
Užovka

Užovka

podplamatá
Jednou z nejzávažnějších příčin ohrožení biodiverzity je fragmentace a degradace stanovišť, které souvisejí především s lidskou činností. Populace lidí v posledních 200 letech exponenciálně roste. Před neolitem neboli před zemědělskou revolucí je odhadován počet lidí na planetě okolo 10 milionů. I v nadcházejících staletích a tisíciletích nebyl růst lidstva nijak enormní.

Barevným lesem k nejmenšímu českému hradu

Zřícenina hradu Jenčov
Zřícenina hradu Jenčov
Podzimní les je jeden z nejkrásnějších, a když je to navíc les v chráněné krajinné oblasti, dostává jakýsi punc výjimečnosti. A protože bezcílné toulání lesem jde málokomu, vybíráme tentokrát jako cíl jeden z nejmenších hradů u nás – Jenčov.
Kdo měl jedničku ze zeměpisu, možná tuší, kam nás dnešní výprava zavede. Západně od Prahy do křivoklátských hvozdů, tam, kde králové trávili svůj volný čas. Výlet začneme ve Zbečně, do nějž se pohodlně dostanete vlakem. V obci jsou dvě zajímavosti, které sice nejsou tak úplně na trase výletu, ale za zhlédnutí určitě stojí.

První z nich je lidově roubený Hamousův statek, jeho nejstarší část pochází ze 16. století, z velké části však byl opraven o dvě století později. Statek po celou dobu své existence nesloužil jen hospodářským účelům, ale i jako krčma a rychta.

Za 50 korun si v sezóně můžete prohlédnout opravdu hodně. Několik světnic, síň, černou kuchyni s chlebovou pecí či vrchní komoru, která je nejstarší částí domu. Součástí prohlídky jsou i sklepy, výměnek, konírna a ovčín. V usedlosti se bydlelo do roku 1992, kdy ji koupil památkový ústav a již 20 let se z jejich útrob mohou těšit návštěvníci.

Pro milovníky historie jistě stojí za návštěvu asi o půl kilometru dál trojice líp s kapličkou, která hlásá, že v těchto místech byl 20. prosince 1100 zavražděn kníže Břetislav II. Počíhal si na něj údajně vrah najatý Vršovci jménem Lork, kníže na následky zranění zemřel o dva dny později. Nejstarší syn krále Vratislava měl původně z lovu namířeno na dvorec právě ve Zbečně.

Po krátké exkurzi Zbečnem se vraťte k mostu, odkud nás povede červená značka po silnici do kopce. Zanedlouho narazíme na památný strom zvaný Masarykova lípa a také stejnojmennou vyhlídku na řeku Berounku. Počasí nám však příliš nepřeje, a tak šlapeme dále do kopce směrem do Sýkořic.

Břetislavův dub 

Jakmile projdeme vesnicí, dostaneme se na louku a následně i do bukovo-habrového lesa. Neúnavně scházíme z kopce, abychom hned opodál zase stoupali. Barevné listí hraje všemi barvami, kromě již zmíněného buku a habru, neujde pozornosti javor mleč či klen a sem tam nějaký ten dub. Zeleného listí už je však pramálo a příroda se chystá na příchod zimy.

Ještě než dorazíme na Ječov, narážíme na statný a stovky let starý památný dub, kterému se říká Břetislavův. Kromě státního znaku a kříže je u stromu také legenda o tom, jak byl kníže Břetislav II. zavražděn a jeho vrahovi o chvíli později useknuta hlava.

O kilometr dál nás vítá cedule Národní přírodní rezervace Vůznice, v jejichž útrobách se skrývá zřícenina hradu Jenčov. Rezervace má jeden z nejpřísnějších ochranářských statusů, a tak je i pohybování v ní dost omezeno, respektive je možné pouze po značených turistických cestách. A co se zde vůbec chrání?

Ve Vůznici jsou zachovaná přirozená lesní společenstva středních Čech, která jsou charakteristická pro údolí potoků na Křivoklátsku. Přirozené doubravy jsou typické pro původní křivoklátské lesy, ochranáři zde omezují nepůvodní dřeviny jako smrk a borovici a dávají větší šance jasanu, buku a habru. Za cíl si také kladou údržbu vodních ploch a likvidaci rybářských zařízení, které sloužily v pstruží líhni.

Malý hrad velkého pána

V rezervaci se objevují přísně chráněné rostliny i živočichové. Například tařice skalní, třemdava bílá, bledule jarní nebo také tesařík broskvoňový, roháč obecný, rak kamenáč, čolci, ropuchy či mlok skvrnitý.

Turisté mají proto povolen vstup pouze ke zřícenině, která je asi 700 metrů od vstupu do rezervace. I tak lze ovšem vnímat krásu zdejšího lesa, kterého nepostihlo šíření smrkové monokultury a zůstal svou různorodostí blíž svým předchůdcům. Na podzim však nemůžeme čekat, že bychom spatřili nějaký barevný květ či třeba nějaké bezobratlého živočicha, tak se musíme spokojit se zříceninou hradu.

Odborník na české hrady Tomáš Durdík píše, že Jenčov je patrně nejmenší český hrad, který byl postaven zřejmě ve 14. století. Založit jej mohl už i Přemysl Otakar II. Měl obytnou věž, menší palác a dvorek. Toť vše. Hrad patřil mezi lovecké, což byla jeho jediná funkce. Měl být jakýmsi odpočinkovým místem na královských lovech. Nyní se o Jenčov stará skupina nadšenců, která ho také svépomocí rekonstruuje.

Přestože zřícenina byla původně opravdu malá, dochovalo se z ní poměrně dost. V obvodových zdech paláce, po kterém zbyly dvě místnosti, jsou zřetelné díry po trámech z podlahy a vystoupat můžete také na zbytky věže, ze které je rozhled do okolí i na palác. Samozřejmě nečekejte daleký výhled, ale pohled na barevný les s údolím potoka Vůznice.

Na věži se můžete rovněž posadit na lavičku a posvačit. Skromné stavení uprostřed listnatého lesa dodává místu pravý romantický nádech. Když se nabažíte loveckého hrádku máte tři možnosti. Buď se vrátíte do Zbečna nebo na červenou značku, či porušíte zákaz a údolím Vůznice dojdete do Nižboru. Naše výprava zvolila možnost druhou a vyrazila po červené na Chýňavu. Z ní pak po modré údolím Žlubineckého potoka do Nižboru.

Kdo nemá v cíli cesty ani po cirka 20 kilometrech dost, vyběhne kopec k nižborskému zámku, odkud je skvostný výhled nejen na údolí Berounky, ale také vedlejší kopec, kde se kdysi rozkládalo keltské oppidum Stradonice. V útrobách zámku je dnes pracoviště archeologického ústavu a také informační centrum keltské kultury. Otevřeno má jen v letní sezóně. Pod zámkem ve stráni je dřevěný kříž, u kterého se protíná 14. poledník a 50. rovnoběžka.

Vyhlídka na Berounku
Vyhlídka na Berounku
Národní přírodní rezervace Vůznice
Národní přírodní rezervace Vůznice
Malebná zřícenina
Malebná zřícenina
Výhled z hradu do údolí
Výhled z hradu do údolí
13.05.2017 22:24:37
Redakce
Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
webarchiv_certifikat_c.gif
cspe_logo.png
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Pavel Hubený

Pavel Hubený

Lesy aneb „Jak se do lesa volá...“. Takový byl název 5. konference časopisu Naše příroda, která se odehrála na konci listopadu v Olomouci. Sjely se na ní desítky odborníků z celé České republiky, aby si vyslechli z úst přednášejících, jak jsou na tom české lesy.
Licence Creative Commons
Dílo, jehož autorem je Ondřej Kořínek, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2021 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one