Konference si nekladla za cíl přijít na kloub všem lesnickým neduhům, vyřešit problém s kůrovcem nebo suchem. Přednášející měli představit středoevropské lesy, jejich rozmanitost i netradiční pohledy na lesnictví.
Devatenáct autorů příspěvků mluvilo ve čtyřech blocích - význam lesů, hospodářské lesy, pralesy a speciální managment ve prospěch biodiverzity. Zastoupena byla akademická půda, odborná veřejnost či neziskové organizace. Samozřejmostí byla diskuze se zaplněným sálem hotelu Clarion.
Michal Synek z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů například na začátku upozornil, že 20 procent lesa je zničeno zvěří. Do července tohoto roku bylo podle něj nahlášeno 24 222 hektarů nových těžeb. Další řečník z Univerzity Palackého Marián Horváth hovořil o historii lesa. „Za zničení lesa nemohou ani tak lesníci, ale také společnost, která vyvíjí tlak na zboží z lesa,“ uvedl mimo jiné Horváth.
Podobně smýšlel rovněž Milan Hron z Pro Silva Bohemica: „Krize jednou nastat musela, když se podíváme, jak to v lese vypadá.“ Vyjádřil obavu, že mnoho vlastníků se lesa v době krize zbavuje a problémem je také nedostatek lidí, kteří by pomohli s obnovou. Varoval před vysazováním douglasky, která má nahradit smrk ztepilý. Podle něj na ní bylo zaznamenáno 12 kůrovců. „Musíme spolupracovat s přírodou,“ vyzval posluchače.
O kůrovci a ochraně lesa mluvil Petr Doležal z Biologického centra AV ČR, který konstatoval, že kůrovci nemají rádi mráz, a proto jsou mírné zimy problém. Vědci však zjistili, že například kůrovec lesklý vydrží až mínus 30 °C. „Kůrovec šetří energii na zimu tím, že zastavuje reprodukci a ztrácí schopnost letu. Celou zimu jsou navíc chráněni pomocí speciálních látek,“ vylíčil Doležal.
Mrtvému dřevu v lese se v příspěvku věnoval Radek Bače z České zemědělské univerzity. Podle něj je důležité nechávat více mrtvého dřeva ve vyšších polohách v přírodních rezervacích, ale i jinde. Bezzásahovost dle jeho názoru nezpůsobuje sucho ani povodně. „Je důležité respektovat disturbační procesy,“ podotkl s tím, že v lesích by se podle německého výzkumu neměly nechávat douglasky, modříny a jasany.
Jiří Beneš z Hnutí Duha poukázal na problematiku přemnožené zvěře. „Zvěř okusuje stromy po ošetření, vybírá si listy nezasažené postřikem. Na jedlích se po 14 dnech objevily okusy. Na pozemku, kde bylo vysazeno více druhů stromů, byly škody menší.“
„Jsme v situaci více než kritické. Chceme-li minimalizovat gradaci kůrovce, mělo by být v porostu 50 procent listnatých dřevin, avšak roztroušeně,“ varoval Tomáš Vrška z Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny a Mendelovy univerzity v Brně. Dle něj trvá přestavba lesa 60 let, ale klimatické změna je rychlejší. Za 70 let budou ve vyšších polohách podmínky jen pro buk, pro smrk jen v nejvyšších polohách.
Další z řečníků, ředitel NP Šumava Pavel Hubený, plynule navázal na Tomáše Vršku. V minulosti decimované lesy Šumavy dostaly podle něj příležitost v suchém lese, který je startovní čarou pro ohrožené druhy. Jmenoval studii z Bavorska, kde se objevilo 17 druhů, jenž považovali za vyhubené. Dle něj se expanze buku na Šumavě nečeká, ve zmlazení je totiž až 80 procent smrku. „Smrk zde vládne již 9000 let. Asi nemá cenu sázet buk, protože druhová skladba se hned tak nezmění. A když nesázíte, tak les naroste sám, alespoň na Šumavě,“ podotkl Hubený.
Diskuze se dotkla také tématu divočiny, kterou si veřejnost představuje jinak než odborníci, kteří upozorňují, že divočina u nás vlastně neexistuje. Zkreslené je také povědomí o rozloze. Většina veřejnosti si totiž myslí, že má u nás až 10 procent, přitom jde o 0,3 procent. V divočině by lidé uvítali odpadkové koše, obešli by se bez občerstvení.
O kůrovci v Jeseníkách hovořil Michal Servus z AOPK ČR, Regionálního pracoviště Olomouc. „Kůrovec je především v Nízkém Jeseníku, méně v CHKO, například v oblasti Vrbenska asi na 1000 hektarech. Je návrh na ponechání kůrovce v I. a II. zóně,“ vysvětlil Servus.
Jako problém vidí špatnou legislativu, vědecký výzkum a třeba ochranná pásma chráněných oblastí, které by měly být až 500 metrů ve smrkových rezervacích. Ukázal také letecké snímky z oblasti, které znázorňují trochu jinou realitu, než prezentují některé organizace. Podle něj lesníci v CHKO proti kůrovci zasahují.
Zajímavou přednášku prezentoval Jiří Rom z Magistrátu hlavního města Prahy o mrtvých stromech v metropoli. Ležící torza stromů totiž dle jeho názoru nevadí laické veřejnosti, ale odborné veřejnosti rekrutující se z parkových architektů nebo dendrologů. V případě kmenů ve vodě také vodohospodářům a rybářům, v lese některým lesníkům. Důležitá je podle Roma osvěta, a tak mohou u mrtvých stromů lidé vidět informace o důvodech takového počínání. Magistrát také nechal likvidovat trnovník akát formou vysokých pařezů.
Na závěr byla slosována anketa časopisu Naše příroda a několik šťastlivců si odneslo předplatné nebo kalendář. Záznam z celé konference je dostupný na internetu.
