Beskydy Hory Hrad Hradiště Klášter Kostel Sázava Vyhlídka Zámek Řeka
Jednoho krásného odpoledne roku 993 se potkali u pramene Brusnice Boleslav II. a svatý Vojtěch, aby založili benediktínský klášter, tak jak byli vyzváni ve snu. Od té doby uplynulo 1030 let a my se nyní vydáme k pramenu, kde se začala psát historie řádu benediktinů.
Stojíme před branou posvátného místa a z vrchu na nás hledí zakladatel řádu sv. Benedikt prostřednictvím sochy. Zve nás na prohlídku nejen klášterních zahrad, kostela sv. Markéty, ale i románské krypty Břevnovského kláštera. Za oknem v prelatuře sedí mnich Martin, který nám prodal vstupenku za 120 korun, a s průvodcem míříme na prohlídku.
Legenda o Břevnovském klášteře
Jako první se dozvídáme o řádu a pak o historii místa. Vyslechneme si rovněž legendu, která zazněla v úvodu, a dozvídáme se, že Břevnovský klášter byl stavěn možná už o deset let dřív. Vysvěcen byl v roce 993 a na starost dostal statky na Litoměřicku či Děčínsku. U jeho zrodu, jak praví literatura, opravdu stál druhý pražský biskup a zmíněný Přemyslovec, jenž se zasloužil i o založení ženského kláštera na Pražském hradě nebo kláštera Ostrov u Davle.
Následujme našeho průvodce, který nám odemyká letohrádek Vojtěška. Ano, to je to místo. Zde se potkal Vojtěch s Boleslavem a navíc s jelenem. Ten se chtěl napít ze studánky, ale bránilo mu v tom břevno. Vojtěch ho odhodil a jelen se napil. Od té chvíle se tomuto místu říká Břevnov. Pramen Brusnice tu vyvěrá i dnes, nad ním se klene gotická klenba, jedna z nejstarších památek v klášteru vůbec. Když se průvodce ptáme, zda někdy pozorovali pokles průtoku kvůli suchu, odpovídá, že nikoliv. „Daleko víc na to má vliv postavení metra, od té doby pozorujeme pokles průtoku,“ dodává.
Letohrádek v břevnovském klášteře
Všude kam se v areálu Břevnova podíváte, je znát práce Dietzenhoferů, otce i syna. Patří k nim i letohrádek nebo klášterní zahrada a oranžerie, kterou najdete hned vedle Vojtěšky. Další naše kroky ovšem vedou opačným směrem do kostela sv. Markéty.
Kostel postavený na začátku 18. století Kryštofem Dietzenhoferem stojí na starších stavbách. Jeho monumentálnost poznáte hned po vstupu. Skvostné stropní malby doplňují boční oltáře s malbami a sochami. Zaujme rovněž cínová křtitelnice nebo oltář Panny Marie Benediktinských rozkoší. Kdysi byl zdoben gotickým relikviářem, nyní zahrnuje ostatkovou schránku, kde je umístěna údajně ramenní kost sv. Markéty. Ostatky se do Břevnova pravděpodobně dostaly ve 13. století. Zasvěcení kostela právě Markétě se odehrálo asi na přelomu 15. a 16. století. Předchozí kostel byl zasvěcen sv. Vojtěchovi.
Mniši na Břevnově
Poněvadž se přiblížila odpolední hodina určená modlitbě, tzv. nešporám, a jeden z mnichů se na ní přišel připravit, pomalu odcházíme. V Břevnově dnes žije 10 mnichů, kteří mají různá zaměstnání. Jeden z nich je například knihvazač, další je vězeňským kaplanem a psychologem či překladatel a důchodce. Klášteru ale vydělává také pronájem prostorů provozovatelům hotelu a restaurace nebo pivovar. O provoz se stará 15 zaměstnanců, mezi něž patří i náš průvodce.
Jako poslední část prohlídky nás čeká krypta z 11. století z opukových kvádrů nacházející se pod kostelem a prelatura. Podle archeologických průzkumů byl první kostel dřevěný, pak následovala románská stavba postavená nejpozději v roce 1045 a fungovala asi do poloviny 13. století. Dnes se do ní vede schodiště mezi kostelem a prelaturou. Na začátku prohlídky odbočíme do proražené malé chodby. Tam jsou ke zhlédnutí jamky z nejstaršího stavení.
Exkurze do krypty
Exkurze pak pokračuje do zadní části krypty, v níž můžete obdivovat několik sloupů, trojici oken, které musely v minulosti ústit těsně nad terénem, kamenné desky na podlaze nebo odvodňovací kanálky. Krypta byla původně postavená jako trojlodní prostor. Nejlepší představu o románském kostelu si ovšem uděláte z vyvýšené lávky, jež je zřízena u vstupu. Všimněte si rovněž hrobů, kde se po staletí pohřbívali členové řádu.
V prelatuře mimo jiné uvidíte opatskou jídelnu, dnes obrazárnu, přijímací pokoj opata, Pompejský sál, opatskou pracovnu, ložnici či šatnu. Všechny prostory jsou bohatě zdobeny nástěnnými malbami a obrazy. Nejcennější je Tereziánský sál, kde jsou zavěšeny monstrózní portréty císařovny se synem. Strop zdobí malba Zázrak poustevníka Vintíře.
Na závěr se můžete kochat portrétní galerií břevnovských opatů. Převorem a současným představeným kláštera je Petr Prokop Siostrzonek.
Kdy vyrazit na výlet?
Prohlídky jsou pouze o víkendech.
Jak se tam dostat?
Nejlépe se tam dostanete tramvají do zastávky Břevnovský klášter.
Jak dlouho výlet trvá?
Prohlídka trvá 90 minut.
Jak je to s občerstvením na výletě?
Občerstvení je v areálu.