Beskydy Hory Hrad Hradiště Klášter Kostel Sázava Vyhlídka Zámek Řeka
Když se řekne Velehrad, každý si hned vzpomene na svá školská léta a Cyrila a Metoděje. Kolují o něm informace, že býval centrem Velké Moravy. S jistotou to ale neví nikdo.
Ve Velehradu zaujme bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje s klášterem nejstaršího cisterciáckého opatství na Moravě. Každoroční pouť jsme minuli o dva měsíce, za to však nebylo na posvátném místě tolik lidí a bylo možné si ho prohlédnout. V bazilice je šest zvonů, prohlédnout si můžete také nádherný presbytář, Královskou kapli nebo kapli Matky křesťanské jednoty. Současnou podobu získal klášter na přelomu 17. a 18. století, po požáru v roce 1681.
Neměli jsme ovšem tolik času, kolik bychom si přáli, protože v plánu jsme měli výlet do okolí a hlavně návštěvu Archeoskanzenu Modrá. Vyrazili jsme proto po modré turistické stezce, která kopírují nádherné údolí potoka Salaška a dorazili až do obce Salaš. V jejím centru najdete kapli sv. Jana Nepomuckého a kousek na kopci zvoničku. Pro jiného může být zajímavá cesta k rozhledně Salaš, jež byla dokončena v roce 2015. Rozhledna je otevřena non-stop. Lepší je k ní zvolit cestu po zelené značce, z druhé strany obce to je možné také, ale místní to neradi vidí.
Naši malá výprava pokračuje po modré tentokrát podél Bunčovského potoka a zanedlouho míjíme rybník a několik přejetých ropuch. Jejich cestování se jim stalo osudným. U rozcestí Zlacká studánka se pak vydáme po žluté do kopce. Je zde třeba připomenout, že studánku v roce 2022 rekonstruovaly vojenské lesy a je u ní pěkné posezení. Pověst praví, že zde kdysi chudý chalupník našel zlatý poklad.
Expozice Živá voda
Po žluté to nebude dlouhé cesta a hned odbočíme na cyklostezku s naučnou trasou, která se pak napojuje na modrou Cyrilometodějskou stezku. Kolem mnoha rybníků nás dovede až k vinicím, od kterých je to jen kousek na rozhlednu Modrá. Vyniká kupříkladu tím, že se do výšky leze po běžném dřevěném žebříku. Některé turisty to taky odradilo od výstupu. K jejich smůle ale přišli o malebný výhled nejen na vinice, obec Jalubí, ale také na Chřiby či Pálavu.
Modrá pak vede až do obce Modrá přímo k archeoskanzenu, kostelíku nebo expozici Živá voda, která láká na podvodní tunely, kde můžete ryby sledovat za všech stran. O kus dál je zase výběh praturů, jimž vás provede dřevěný vyvýšený chodník. Nás ovšem lákala především návštěva Archeoskanzenu Modrá.
Vstupné do Archeoskanzenu Modrá stojí 70 Kč pro dospělé a expozice za to určitě stojí. Skanzen má ideální podobu slovanského hradiště z doby Velké Moravy z 9. století. Objekty byly vybudovány na základě archeologických poznatků. Pokladna je umístěna v opevnění se strážními věžemi, na které se samozřejmě lze ihned po zaplacení vyrazit. Můžete si představit, jaké to měli obránci sídliště v dobách dávno minulých. Při naší návštěvě to kazil jeřáb, který by v areálu kvůli výstavbě klenotnice, která má být hotová v roce 2024.
Archeoskanzen Modrá
Na prohlídku skanzenu dostane průvodce s mapkou, společnost vám budou dělat také domácí zvířata, která pobíhají volně po areálu. Na začátku si lze prohlédnout zemnice, jež sloužily prostému lidu – zemědělcům. Uvnitř jsou pece a stěny jsou vymazané hlínou. Hned vedle je studna vyložená pálenými cihlami antického původu. Mezi slepicemi a kozami se pak proplétáme k zemnici s přístavkem nebo zásobní jámě, kde se schovávaly potraviny.
Více do nitra sídliště jsou pak honosnější domy se srubovou konstrukcí nebo s hrázděnou konstrukcí tvořenou nepálenými cihlami a kůly. Bydleli zde velmoži, respektive řemeslník cizího původu. Velmi zajímavý pohled ale skýtá dům představující pekárnu se dvěma pecemi, kde se dělaly dobroty jako chleba či placky. Dalším pozoruhodným domem s halou, jenž vznikl na podkladě objevu z Uherského Hradiště. Stavba byla považována za centrum Metodějova moravského arcibiskupství, kde zřejmě žil arcibiskup. Součástí jsou také menší pokoje, ohniště a krb. Hned vedle se nachází rotunda, jež sloužila jako křtitelnice.
V těchto místech se nad domy tyčí také věž, na kterou můžete vystoupat a rozhlížet se po okolí. Vedle věži je další honosné stavení, a sice knížecí palác, v nimž žil velmož nebo přímo kníže Velké Moravy. Kamenná stavba má ručně vyráběné pálené střešní tašky. Vzorem byl archeologický nález ze Starého Města.
Pohřebiště z 9. století
Malá část archeoskanzenu byla při naší návštěvě uzavřena kvůli stavbě zmíněné klenotnice. Nachází se tam dílna kovolitce a klenotníka, kovárna, hrnčírna a hradba se strážní věží. Ta je postavena na základě výzkumu ve čtvrti Rybárny, původní opevnění zde stálo na přelomu 9. a 10. století.
Kam jsme se ale mohli vyrazit podívat, byla replika velkomoravského kostela sv. Jana, který byl původně postaven na přelomu 8. a 9. století z pískovce. Postavili jej misionáři přicházející na Velkou Moravu ze Západu. Zanikl zcela v 18. století. Jde o možnou konstrukci zřejmě nejstarší kamenné církevní stavby na území ČR. Místo nálezu je hned vedle repliky.
Během archeologického výzkumu bylo v okolí kostela v Modré objeveno 40 koster, které byly datovány do 9. století. Pohřbení patřili mezi prosté lidi, ale i elitu. Nejstarší hrob patřil asi 30letému muži, možná zakladateli kostela. V hrobu měl bohatou výbavu včetně nože, opasku s bronzovým nakončím kalorinského typu. V dalších hrobech byly i pozlacené naušnice ze stříbra nebo bronzu.
Kdy vyrazit na výlet?
Vyrazit můžete kdykoliv. Trasa se v klidu dostupná celoročně. Ověřit je si potřeba otevírací dobu jednotlivých expozic.
Jak se tam dostat?
Do Velehradu jezdí autobusy z Uherského hradiště a Buchlovic, vlak tam nejezdí, ale ve městě je dost parkovišť. Cena je 50 Kč.
Jak dlouho výlet trvá?
Se vším všudy je to spíše celodenní výlet.
Jak je to s občerstvením na výletě?
Občerstvení je všude kromě lesní části cesty.